Vítězslav Prokop: Jsem na sladké, nejradši mám Moravský Vaječný Tradiční

Je to jedna z nejcitovanějších hlášek z legendárního filmu Na samotě u lesa. Určitě se si na tu scénu vzpomínáte. Chalupář pohupuje zedníka Lorence a přitom vypočítává, co je třeba ke stavbě: „To máte vápno, cement, cihly, tvárnice, překlady, trámy, krovy, latě, tašky, odpad, hřebíky, vruty, šrouby, dráty, dvojlinky, trojlinky, okapy, elektroměr, pojistky… A na to všechno dohlíží náš zedník pan Lorenc, bere deset korun na hodinu. On teda nevezme cihlu do ruky, ale odborník je to na slovo vzatej.“

S počtem „ingrediencí“ a činností nutných k tomu, aby vůbec něco vzniklo, je to snad ve všech oblastech lidského počínání podobné. Například než si doma otevřete likér od Metelky, taky se musí spojit dlouhá řada na sebe těsně navazujících dílků. Jeden podstatný rozdíl oproti citátu z filmového scénáře ovšem v likérce Metelka je. Chybí tu „zedník Lorenc, který nevezme cihlu do ruky“. Pro lenochy není ve firmě místo. V procesu, na jehož konci jsou lahodné nápoje populární u nás i v zahraničí, totiž mají všichni členové týmu důležitou roli.

Tak třeba bez Vítězslava Prokopa si nelze představit, že by v likérce fungovaly stáčecí linky. Jejich seřizování je pro něj každodenním „chlebem“. „Kromě toho pomáhám tam, kde je zrovna třeba. Občas musím provést i nějakou tu drobnou údržbu na zařízeních,“ dodává osmapadesátiletý muž, který pro Metelkovy pracuje třetí rok. „O této možnosti mi řekl kamarád. V té době jsem se poohlížel po méně stresující práci bez třísměnného provozu a bez nočních směn. A práce v likérce mé představy ideálně splňuje,“ vzpomíná Vítězslav Prokop, pro kolegyně a kolegy prostě Víťa. „Výhodou bylo i umístění likérky nedaleko mého bydliště. Je to bezva být v práci za několik minut a naopak. Je to první práce tak blízko domova bez únavného dojíždění,“ pochvaluje si.

Jsem na sladké, proto jsem si oblíbil především sladké likéry. A nejradši mám asi Moravský Vaječný Tradiční.upřesňuje Vítězslav Prokop

Blízkost domova ale pro Prokopa není jediným bonusem práce v likérce. „Výhodou je taky její pestrost, není jednotvárná,“ vysvětluje a přiznává, že mezi Metelkovými nápoji má svého favorita. „Jsem na sladké, proto jsem si oblíbil především sladké likéry,“ usmívá se. „A nejradši mám asi Moravský Vaječný Tradiční,“ upřesňuje.

Ovšem nejen prací živ je člověk, jak praví staré přísloví. Vítězslav Prokop si od práce nejlépe odpočine v přírodě. „Když to čas a okolnosti dovolí, vyrážíme s rodinou na výlety. Ale taky rád sportuju. Jezdím na kole, příležitostně hraji tenis, rád bývám u vody a plavu. V zimě jezdím za sněhem na hory,“ vyjmenovává své oblíbené volnočasové aktivity.