Černou známku – Black Stamp – posílali piráti jako vzkaz odsouzenému k trestu smrti. V padesátých letech dostal od komunistického režimu svou černou známku Bohumil Metelka, syn zakladatele likérky METELKA. Jako tzv. černý baron musel na vojnu kvůli svému třídnímu původu do ostravských černouhelných dolů. Jamajský rum Black Stamp vytvořil Milan Metelka na počest svého otce. Jeho životní příběh bude navždy součástí rodinné tradice.
Kdo by neznal Černé barony – dnes již klasickou knížku Miroslava Švandrlíka nebo její filmovou podobu s Pavlem Landovským jako majorem „Terazky“ Haluškou a Ondřejem Vetchým jako vojínem Kefalínem. Popularita tohoto příběhu z prostředí PTP (pomocných technických praporů), které komunistickému režimu v 50. letech 20. století sloužily jako nástroj převýchovy tzv. politicky nespolehlivých osob, vychází z originálního černého humoru, s nímž autor popisuje velmi chmurné stránky naší historie.
Osud Metelkových odráží velké dějiny
Situace, které dramaticky či přímo tragicky zasáhly do osudů desetitisíců lidí, jsou ve Švandrlíkově podání natolik absurdní a nepochopitelné, že se jim musíme hlasitě smát. Samotným aktérům této totalitní represe ale do smíchu nebylo. Jedním z nich byl i Bohumil Metelka. Jako údajného člena „buržoazní mládeže“ jej komunisti poslali na více než tři roky do Ostravy „budovat socialismus“. Vezměme to ale popořádku.
Osud rodiny Metelkovy by totiž mohl posloužit jako modelový příklad toho, jak politické poměry v průběhu 20. století zasahují do životů obyčejných lidí. Všechno začalo v roce 1934, kdy se tehdy 32letý Antonín Metelka rozhodl, že rozšíří nabídku nápojů ve svém hostinci a kromě „cizích“ destilátů bude zákazníkům rozlévat i vlastní likéry a lihoviny. Se synem Bohumilem pak začali s výrobou. Nejdřív jen pro svou potřebu, ale s rostoucí oblibou začali rozvážet své výrobky po celé jižní Moravě. Hospodští a obchodníci u nich nakupovali tehdy oblíbené značky – Režnou, Rum, Griotku, bylinný likér Praděd, jemný hořký likér Wolga, Rosbašský likér nebo Liqueur de Chartreuse. Metelkovi jim ale dodávali taky produkty vyrobené podle originálních receptur – například speciální bylinný likér pro lovce Hubertus.
Rozmach značky v roce 1940 utnula druhá světová válka. Z důvodu vysoké spotřeby pro válečné účely totiž byly zavedeny příděly lihu. Na úspěchy svého otce chtěl hned po válce navázat Bohumil Metelka, který v roce 1947 absolvoval pražskou likérnickou školu. Jenže smělé plány vzaly hned o rok později za své. Komunistický režim totiž po roce 1948 zlikvidoval veškeré soukromé podnikání. V roce 1950 rozhodli, že na alkohol bude státní monopol a to znamenalo konec pro všechny soukromé firmy. Antonín Metelka přišel o licenci, výrobnu převzala státní společnost a později byla zrušená úplně.
Za tenisový úbor v průvodu fáral v Ostravě
Nezůstalo však jen u likvidace úspěšného rodinného podniku. Mladého, sebevědomého a optimistického Bohumila Metelku bylo nutné srovnat a převychovat. Jako důkaz „buržoazního“ chování a cílené provokace přitom komunistům stačilo jen to, že si do prvomájového průvodu vyšel v tenisovém úboru. A tak ve stejném roce, kdy rodině vzali likérku, poslali mladého Bohumila do dolu Hedvika, který se ale v 50. letech jmenoval Julius Fučík. V Petřvaldě nedaleko Ostravy jej tvrdou prací „převychovávali“ více než tři roky. Zaškatulkování mezi politicky nespolehlivé osoby výrazně ovlivnilo i jeho další život a později i životy členů jeho rodiny. Po návratu mohl v pohostinství pracovat jen na nejnižších pozicích – jako hospodský nebo řadový číšník. Až o desítky let později se mu podařilo získat zaměstnání v důstojnické restauraci vyškovské posádky.
Podnik nesoucí jméno Metelka tak mohl oživit až Bohumilův syn Milan. Pustil se do toho s vervou sobě vlastní v roce 1991, a to přesto, že mu to táta rozmlouval. Nenechal se zviklat a podařilo se mu prosadit nápoje s jedinečnou chutí a nepřehlédnutelným logem nejen na domácím, ale díky spojení se společností Rudolf Jelínek také na zahraničním trhu. Přesto si likérka stále uchovává svůj rodinný charakter a klade důraz na historii a tradici značky a na okolnosti, které její zrod a fungování provázejí. Vývoj rumu Black Stamp je toho dalším příkladem.
