Metelka Cup provází po celých dvacet let jeho existence. Nejen že provází, nýbrž je od počátku jeho zásadní hybnou silou. Marie Novoměstská, dnes již bývalá učitelka Střední integrované školy ve Slavkově u Brna, dostala v roce 2000 za úkol, aby barmanskou soutěž pro studenty připravila. Neměla s pořádáním takového klání žádné zkušenosti. Šťastná proto příliš nebyla. Co se ale z počátku jevilo jako nechtěné dítě, změnilo se postupem času v hýčkanou a opečovávanou ratolest. Její úhledně vedené propozice a výsledkové listiny vyprávějí příběh o dvou desítkách let intenzivní a zodpovědné péče o adepty barmanského řemesla.
Na Milana Metelku škola přišla díky studentkám
Všechno to začalo nikoliv přímo ve Slavkově u Brna, ale na cestách po jiných středoškolských barmanských soutěžích. Pro tehdejšího ředitele slavkovské školy Miloše Žočka byly tyto návštěvy inspirací a zatoužil po podobné aktivitě. Přípravou pověřil Marii Novoměstskou. „Pan ředitel mě do toho takříkajíc navezl. Dostávali jsme nabídky na soutěže z různých jiných škol a jezdili jsme na ně s našimi studenty. Pan Žoček se toho chytil a říkal, že když takovou soutěž mohou uspořádat jiné školy, proč bychom do toho nemohli jít my. V podstatě o tom rozhodl,“ říká dnes už pobaveně Marie Novoměstská.
Občas se stane, že souhrou šťastných okolností, kterým je ale třeba jít naproti, do sebe všechno pěkně zapadne. Byl to i případ slavkovské soutěže. „Ve stejné době si studenti losovali témata na maturitní práce a jedním z nich bylo najít regionálního výrobce lihovin. Vylosovaly si ho holky od Vyškova, které věděly o Milanu Metelkovi a jeho likérce v Moravských Prusech. Ředitele Žočka napadlo, že by nám mohl pomoci s barmanskou soutěží. A vyšlo to,“ usmívá se Marie Novoměstská.
Zbývalo ještě důkladně promyslet organizaci soutěže a také její zaměření, které mělo být výjimečné, odlišné od konkurence. S tím Marii Novoměstské zcela zásadně pomohla Zdeňka Endlicherová z brněnského gastronomického vzdělávacího střediska NcM, která vedla a stále vede barmanské kurzy pro slavkovské studenty. „Požádala jsem ji o spolupráci a ona ochotně souhlasila. Musím říct, že bez její pomoci, odborných rad a zkušeností z pořádání soutěží by moje pozice byla mnohem těžší. Dokonce se po několik ročníků sama ujala moderování. Shodly jsme se, že by se naše soutěž mohla zaměřit na horké drinky. To tehdy nikdo nedělal a nedělá doteď. Soutěže postavené na přípravě studeného drinku pořádaly všechny školy. A když už jsme se rozhodly pro horké nápoje, vyplynul z toho i přibližný termín, protože teplé nápoje patří spíše k podzimu nebo zimě. Pak už bylo jen třeba zkoordinovat Milanův diář a naše akce,“ vzpomíná na první organizační diskuse.
Zaměření na horké drinky však nebyla jedinou specialitou Metelka Cupu. Na návrh Zdeňky Endlicherové soutěžili studentky a studenti také v pouring testu. „Jejich úkolem bylo co nejpřesnější nalití dvou, tří a čtyř centilitrů bez použití odměrky. Na žádné jiné škole jsem se s tím nesetkala. Mně se to moc líbilo, protože je to pro barmana velmi užitečná dovednost. Tam přece taky nemáte k dispozici odměrky,“ vyzdvihuje praktické využití soutěžních zkušeností.
V porotě nultého ročníku zasedl i vedoucí restaurace
Premiéra Metelka Cupu, která se uskutečnila v roce 2000 v dnes již neexistující slavkovské restauraci Gól na Zlaté hoře, byla pro všechny zkouškou, zda jsou schopni soutěž zvládnout. Proto ji dodnes označují za nultý ročník. „Musím se přiznat, že jsem z toho měla obavy, proto jsme si to chtěli vyzkoušet nanečisto. Soutěžilo jen osm našich studentů, které jsem připravovala, říkala jim, co budeme dělat a jaká jsou pravidla. Nachystali jsme se jako na běžnou soutěž a měli jsme laickou porotu, která drinky hodnotila. Byli v ní například vedoucí restaurace Gól, sestra Milana Metelky Zlata Zelová, někdo z městského úřadu a taky ze školy. Po odborné stránce tomu nerozuměli, tu jsem hodnotila já. Oni bodově hodnotili vystupování a komunikaci s hosty. Bylo to hrozně fajn, vládla rodinná atmosféra,“ pochvaluje si Marie Novoměstská.
Nultý ročník Metelka Cupu je výjimečný také tím, že se na rozdíl od dalších let nedochovala výsledková listina, zůstalo jen pár fotografií. Vítězku si přesto Marie Novoměstská dobře pamatuje. Stala se jí Veronika Moudrá. „Veroniku mám pořád před očima. Byla to moc šikovná holka, se kterou jsem i později jezdila na řadu dalších soutěží, kde byla taky velmi úspěšná. Jako jedna z mála zůstala v oboru. To už je dnes bohužel výjimka,“ dodává.
Soutěž se několikrát stěhovala
S nultým ročníkem byli všichni spokojeni včetně ředitele Žočka, což znamenalo, že se Metelka Cup dočká pokračování, a tentokrát to už bude naostro. Marii Novoměstské opět podala pomocnou ruku Zdeňka Endlicherová, která do týmu přizvala barmanskou ikonu Emila Majka Lupače. Společně také angažovali komisaře, aby soutěž proběhla podle platných regulí, a škole pomohli najít další sponzory vedle Milana Metelky. „Majk byl skvělý člověk a excelentní barman. Dokázal i úžasně moderovat a měl hluboké znalosti o všech použitých ingrediencích. Uměl o nich poutavě a vtipně vyprávět a taky díky tomu dokázal soutěžící studenty zbavit trémy a stresu,“ oceňuje kvality dnes již zesnulého lektora barmanských kurzů.
První oficiální ročník barmanské soutěže pod názvem Metelka Cup Austerlitz se konal 6. 12. 2001 ve slavkovském kulturním domě. „Město nám v tom roce zapůjčilo reprezentativní prostory, ale to bylo pochopitelně spojeno s nájmem, který si škola nemohla dovolit. Proto jsme další ročníky pořádali v naší tělocvičně, kterou studenti vždycky slavnostně upravili a vyzdobili,“ popisuje další stěhování. Ve „vlastním“ zůstala slavkovská barmanská soutěž až do roku 2016, kdy její účastníci poprvé připravovali své drinky v luxusním prostředí hotelu Austerlitz Golf Resort. „Tělocvičnu sice k akcím využívaly i další školy, ale jak se postupem času všechno zlepšovalo, chtěli jsme, aby soutěž probíhala v reprezentativnějších prostorách. Takže jsme se díky podpoře Milana Metelky přestěhovali do golfového areálu,“ doplňuje Marie Novoměstská.
Z názvu musel zmizet Austerlitz
Neměnilo se jen místo konání, nýbrž i název klání a také spolupořádající instituce. „V názvu jsme roky používali německé pojmenování Slavkova Austerlitz. Ozval se ale majitel ochranné známky, že značku Austerlitz používáme neoprávněně. Tak jsme soutěž přejmenovali na Slavkovský horký pohár. To ale pochopitelně nevyhovovalo Milanu Metelkovi jako hlavnímu sponzorovi, takže jsme nakonec zůstali jen u prostého názvu Metelka Cup,“ vypráví Marie Novoměstská.
Mezi pořadatele pak přibyla Česká barmanská asociace. Díky tomu byl Metelka Cup zařazen do celoročního seriálu juniorských barmanských soutěží a zůstal tak atraktivní pro studenty z celé České republiky. A v roce 2016 taky škola přišla s novinkou, když hlavní soutěž v přípravě horkých drinků doplnila o soutěž teatenderů, tedy specialistů na přípravu čaje. „Do toho roku jsme vedle horkých drinků pořádali soutěž flairovou, tedy soutěž v exhibiční barmanské práci. Jenže do flairové části se hlásilo čím dál méně uchazečů, takže jsme ji na popud kolegyně Lenky Svobodové vyměnili za teatendery,“ vysvětluje Marie Novoměstská.
Dvacet let je dlouhá doba, která se díky stále rostoucí prestiži soutěže musí projevit i na náročnosti její přípravy a proměny lze vysledovat jak v možnostech ingrediencí drinků a barmanského vybavení, tak v charakteru a prioritách samotných účastníků. „Ano, studenti jsou jiní než před dvaceti lety. Nechci se dopustit zjednodušení, ale studenti byli trochu zodpovědnější. Neplatí to samozřejmě obecně, ale zdá se mi, že děti byly cílevědomější a méně liknavé. Co ale zůstává, je, že úspěch v soutěži může být prvotním impulsem a velkou motivací pro ty, kdo mají o obor zájem. Pak už záleží jen na nich,“ myslí si Marie Novoměstská.
S rostoucí prestiží se zvyšovaly organizační nároky
K radikální změně ovšem došlo v portfoliu ingrediencí. „Trh se otevřel a co jsme na první ročníky pracně sháněli a prosili o to třeba i po barech, dnes je běžně dosažitelné. V současné době jsou dostupné věci, o kterých se nám ani nesnilo,“ porovnává učitelka slavkovské školy. Týká se to podle ní i barmanského vybavení. Zatímco před dvaceti lety se studenti museli například spokojit s prachobyčejnými longovkami, dnes je výběr sklenic nepřeberný. „Když jsme tehdy koupili vůbec nějaký shaker, byli jsme rádi, ale dnes? Vybírat můžete z obrovského množství, z různých typů a materiálů,“ zmiňuje Marie Novoměstská.
Narůstaly pochopitelně také nároky na organizaci akce. Zatímco v prvních ročnících zvládla Marie Novoměstská nachystat propozice soutěže, rozeslat pozvánky, postarat se o přípravu soutěžících studentů, pomáhat s výrobou rautového občerstvení a na průběh samotné soutěže na místě dohlédnout, s postupem let se o některé role musela podělit. „Vždycky, když jsme přišli v září do školy, začalo mě to strašit. Utekly prázdniny a už byla soutěž na krku. Jsem ráda, že jsem pak na to už nebyla sama,“ potvrzuje dnes již bývalá učitelka Integrované střední školy ve Slavkově u Brna.
Přestože je již v penzi, škole i nadále pomáhá v případě, že je třeba zastoupit nemocnou kolegyni. A ani Metelka Cup pro ni není uzavřenou minulostí, přestože jej převzaly kolegyně – Lucie Poláčková pečuje o „klasiku“ a teatendery má na starosti Lenka Svobodová. „Určitě se ráda přijdu podívat a bude-li třeba, pomůžu i s organizací,“ ubezpečuje Marie Novoměstská.
Marie Novoměstská (*1958) studovala na Hotelové škole ve Velkém Meziříčí. Pedagogické minimum absolvovala v Brně a po celý profesní život si doplňovala vzdělání v oblasti gastronomie na různých kurzech, seminářích nebo workshopech. Po maturitě pracovala v učňovském středisku u Interhotelu Brno a od září roku 1980 do července roku 2020 pak působila na Integrované střední škole ve Slavkově u Brna. Nejprve jako mistrová odborného výcviku a později jako učitelka odborných předmětů.
