Co spojuje Kroměříž s Prahou, Českým Krumlovem nebo Litomyšlí? Všechna města se mohou pyšnit tím, že jejich magická atmosféra, historická hodnota a kulturní význam jsou nezpochybnitelné. Patří totiž mezi vyvolené lokality zařazené na Seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO. Již tato strohá informace by mohla být dostatečným důvodem k tomu, abyste město v jižním cípu úrodné Hané ležící na řece Moravě navštívili. A pokud vás jen pomyslné razítko s nápisem UNESCO nepřesvědčí, věříme, že po přečtení následujících řádků po cestě do Kroměříže zatoužíte.
Řadu měst známe i díky jejich přídomkům – ten kroměřížský je „Hanácké Athény“. K řeckému hlavnímu městu je Kroměříž přirovnávána nejen díky její bohaté historii, unikátním památkám a bohatému kulturnímu životu, ale také pro velké množství škol a s tím spojenou vysokou mírou vzdělanosti. Na všech zmiňovaných bodech má přitom velkou zásluhu fakt, že dějiny města jsou úzce spjaty s církví. Vytvořila z města centrum vzdělanosti, zvala tam věhlasné osobnosti, stavitele, myslitele, i umělce a nashromáždila sbírky, které dodnes do města lákají statisíce návštěvníků ročně.
Na obnově města má zásluhu biskup Karel
Původně trhová ves vznikla u brodu přes řeku Moravu na křižovatce obchodních cest. Na město ji roku 1260 povýšil olomoucký biskup Bruno ze Schauenburku. Právě on dal postavit gotický hrad na místě dnešního renesančního zámku, který se stal letním sídlem olomouckých biskupů. Rozvoj města utnula třicetiletá válka a opakované obsazení a vyplenění města švédskými vojsky.
Jenže Kroměříž vstala jako Fénix z popela poté, co se obnovy ujal olomoucký biskup Karel z Lichtensteinu-Castelcorna (1624–1695). Ruiny postupně proměnil v perlu Moravy. Zámek změnil v honosné sídlo, opravil městské hradby, zámeckou zahradu přestavěl na anglický park a vybudoval mincovnu. Za městskými hradbami vytvořil barokní Libosad, dnes známý jako Květná zahrada.
Významnou kapitolou v dějinách města je i rok 1848, kdy byl do Kroměříže přeložen ústavodárný říšský sněm rakousko-uherské monarchie, jehož se účastnila řada významných osobností tehdejšího politického života. V srpnu roku 1885 se poklidné moravské maloměsto stalo středem pozornosti celé Evropy. V zámku a jeho okolí pobývali na soukromých poradách císař František Josef I. s ruským carem Alexandrem III. i s manželkami. Zajímavé je, že dodnes zůstává tajemstvím, o čem se tehdy v Kroměříži skutečně jednalo.
Arcibiskupský zámek ukrývá nejcennější umělecké dílo v České Republice
Nejznámějšími a nejnavštěvovanějšími turistickými cíli jsou pochopitelně Arcibiskupský zámek, Podzámecká a Květná zahrada – komplex, díky kterému byla Kroměříž v roce 1997 vyhlášena nejkrásnějším historickým městem České republiky a o rok později zapsaná na Seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO.
Arcibiskupský zámek je kroměřížskou dominantou. Jeho historie je nerozlučně spjata s olomouckými arcibiskupy, kteří si jej vybudovali jako svoje letní sídlo. Současnou podobu získal ve druhé polovině 17. století díky biskupovi Karlovi II. z Lichtensteinu-Castelcorna.
Autory kroměřížské dominanty jsou architekti Filiberto Luchese a Giovanni Pietro Tencalla, na mnoha technických řešeních se podílel také sám biskup Karel. Barokní téměř čtvercová stavba zřejmě obsáhla i původní gotický a renesanční objekt. Místnosti v přízemí a sklepích tvořily hospodářské zázemí (kromě saly terreny). První a druhé patro zabírají reprezentační sály a prostory pod střechou sloužily k ubytování personálu.
V polovině 18. století vyhořelo první a druhé patro zámku. Následná oprava trvala dvacet let a prostory získaly pozdně barokní až rokokovou podobu. Dnes je zámek lákadlem pro turisty především díky zámecké galerii, věži s 206 schody a vyhlídkou do širokého okolí, originální sale terreně a reprezentačním sálům, které rádi využívají čeští i zahraniční filmaři.
Velmi významná je obrazová galerie, která představuje díla významných evropských malířů 15.–18. století. V současnosti je v kroměřížských sbírkách evidováno 580 obrazů – od záhadného středověkého mistra Kroměřížského mariánského oltáře přes rozměrné dřevěné desky Lucase Cranacha st., rozverný dvojportrét Hanse von Aachena, Svatou rodinu Franse Florise či Selskou rvačku Jana Brueghela st. ke skutečným klenotům sbírky, portrétu anglického krále Karla I. a jeho manželky Henrietty Marie a portrétu muže s rukavicemi od Antonise van Dycka, Jedenácti apoštolům Paola Veroneseho, Davidovi rozjímajícím nad Goliášovou hlavou Artemisie Gentileschiho či Apollovi svlékajícím z kůže satyra Marsya od Tiziana Vecellia. Rozměrné Tizianovo plátno je dokonce považováno za nejcennější umělecké dílo na území České republiky.
V Podzámecké zahradě rostou stromy z celého světa
Podzámecká zahrada, jak již název napovídá, je přímo v sousedství zámku. Vznikla na počátku 16. století a v průběhu času se měnila její rozloha, její účel i vzhled. Přírodní park anglického typu má rozlohu 64 hektarů. Původně zelinářská a ovocnářská zahrada se postupně proměnila v park se dvěma stovkami vzácných stromů z nejrůznějších koutů světa, se sítí vodních kanálů a rybníků, s originálními stavbami, zookoutkem i volně chovanými zvířaty, jako jsou pávi, labutě či kachny a slepice.
Při boční straně zámku je giardinetto,, které v italském terasovém uspořádání představuje v podstatě oddělenou zahradu. V Podzámecké zahradě si mohou návštěvníci prohlédnout také Pompejánskou kolonádu, která vznikla v roce 1846 a byly v ní umístěny busty dovezené z Pompejí.
S vnitřním prostorem Arcibiskupského zámku je propojena salou terrenou. Krása zahrady a romantické prostředí láká k procházkám místní i turisty, k atraktivnosti procházek přispívá také možnost občerstvení a posezení v příjemných zákoutích. Zahrada je volně přístupná po celý rok.
Květná zahrada je výlučná v evropském měřítku
Květná zahrada, známá též pod názvem Libosad, patří mezi nejvýznamnější zahradní díla v celosvětovém měřítku. Dnes je prakticky jediným představitelem takto komponovaného celku v Evropě. Její vznik je spjatý s osobností biskupa Karla II. z Lichtensteinu-Castelcorna, který měl o její podobě jasnou představu vycházející z osvědčených modelů francouzských, italských, holandských a německých odloučených zahrad. Návštěvníci zahrady zaznamenají inspiraci jejích stavitelů především v zahradách ve Versailles.
Do posledního detailu promyšlený, geometricky uspořádaný prostor byl původně vystavěn v 17. století jako italská zahrada a už ve své době se stala proslulou propojením zahradní architektury a umění. Zahrada je obdélníkové tvaru a má rozlohu 300 × 485 metrů. Vstup do zahrady tvoří portál, kterým se prochází na Čestný dvůr. Tam stojí Tropický skleník na jedné straně a na druhé straně skleník studený, kde se nachází sbírky tropické a subtropické flóry.
Dominantou zahrady je kolonáda dlouhá 244 metrů, zbudovaná v severní části zahrady. Je zde umístěno 44 antických soch a 46 bust osobností antiky. Bočním schodištěm kolonády se návštěvníci mohou dostat na střešní vyhlídkovou terasu. Druhou dominantou zahrady je budova rotundy postavená v letech 1667-8. Výzdoba rotundy čerpá z antické literatury. Kroměřížský rodák František Nábělek v ní nainstaloval Foucaultovo kyvadlo, které znázorňuje otáčení Země kolem její osy.
Květná zahrada je výjimečná nejen vzácnou ukázkou architektury, bohatou květinovou výzdobou a řadou vzácných dřevin, ale především tím, že si do dnešní doby zachovala svou historickou podobu. Prostředí zahrady je využíváno k výstavám, koncertům, slavnostem a především návštěvám občanů města i návštěvníků z domova a ciziny.
První zlaté mince se v Kroměříži razily v roce 1669
Dalším důkazem enormní pozornosti, již Kroměříži věnoval biskup Karel z Lichtensteinu-Castelcorna, je biskupská mincovna – poslední dochovaná mincovna na Moravě. První zlatá mince ve váze 100 dukátů tam byla vyražena v roce 1669. Kroměřížské ražby patřily k oceňovaným dobovým platidlům. Mince se zde razily až do roku 1759, kdy byla rozhodnutím Marie Terezie mincovna zrušena a její zařízení bylo odvezeno do Vídně. Po zrušení mincovního práva byla budova upravena na byty pro zaměstnance zámku a pozvolna chátrala. Rekonstruovaná budova byla otevřena v roce 1998 a v současnosti je v ní stálá expozice mincovnictví. Návštěvníci si tam mohou prohlédnout a vyzkoušet stroje a nástroje, které byly při ražbě mincí a medailí používány.
Chrámy a Kostel sv. Jana Křtitele
Že je rozvoj Kroměříže těsně spjat s církví, je znát i na podobě a monumentalitě chrámů. Barokní kostel sv. Jana Křtitele patří k nejkrásnějším barokním památkám na Moravě. Kostel vznikl v letech 1737-1768. Připomínkou svěcení z roku 1768 je umístění 12 bronzových křížů kolem obvodu kostela. Svou polohou a svými rozměry (21 m v délce a 15,8 m v šířce, předsíň 8,8 m a 9,4 m šíře, presbytář je hluboký 11,7 m a široký 9,5 m) představuje dominantu v kroměřížské centrální části města, která je vstupní části do historického jádra.
Římskokatolický farní kostel Nanebevzetí Panny Marie pochází z raného středověku. Nechal ho postavit v roce 1247 biskup Bruno ze Schauenburku. Ovšem v roce 1643 byl po obsazení města Švédy vypleněn a vypálen. Obnovy se dočkal až za biskupa Wolfganga Hanibala von Schrattenbacha roku 1724. Za autora dnešní stavby z let 1724 – 1736 je považován Ignác Cyrani von Bolleshaus. Po přestavbách je původní částí jen jádro věže.
Původní gotický kostel svatého Mořice z 13. století založil biskup Bruno ze Schauenburka. Výstavba chrámu byla postupná. V době husitských válek byl poničen. Od roku 1517 obnovován a doplněn interiérem. Po požáru v roce 1836 byl přestavěn do dnešní podoby.
Blízké okolí města je rájem pro cyklisty a turisty
V dnešní době ale turisty jen stěží přilákají výhradně památky. Atraktivitu turistických destinací zvyšuje pestrá nabídka zábavy, aktivit pro děti, gastronomických specialit a sportovního vyžití. Také v tomto směru má Kroměříž rozhodně co nabídnout. Nechybí tu koupaliště nebo krytý bazén, wellness centra či pivní lázně, děti se mohou ztratit v zeleném labyrintu Květné zahrady, obdivovat výhled ze zámecké věže nebo objevovat optické klamy v zrcadlovém bludišti. Co by ale byly zážitky ducha bez něčeho dobrého do žaludku, bez uhašení žízně a osvěžení nebo bez lahodné tečky po pořádném jídle? Kroměřížské restaurace mají ve své nabídce jak polední menu, tak i nejrůznější speciality. Za ochutnání stojí pivo vyrobené v některém z místních minipivovarů nebo arcibiskupské zámecké víno.
Pokud jste do Kroměříže přijeli se sportovními úmysly, nabízí se městská sportoviště a přímo ideální terény pro cyklisty a turisty. Okolí města nabízí spoustu zajímavých míst a úchvatných scenérií. Údolí řeky Moravy sevřené mezi Hostýnskými vrchy, jimž dominuje Svatý Hostýn, a Chřiby s Brdem, které díky rozhledně poskytuje jedinečný výhled po okolí, skýtá nespočet možností pro strávení volného času. Nabízejí se nenáročné, ale i do kopečků mířící výlety na kolech či pěšky, výpravy za poznáním, čerstvým vzduchem i zlepšením fyzické kondice, nebo třeba jen posezení s kávou a přáteli.
Zdroje: kromeriz.eu, www.mesto-kromeriz.cz
