Z toho malebného města, schovaného mezi kopečky Ždánického lesa na jedné straně a Drahanské vrchoviny na druhé straně, je to na dálnici mezi Brnem a Olomoucí jenom pět kilometrů. Dostatečně daleko k tomu, aby klid ve Slavkově u Brna příliš nenarušoval hluk tisíců projíždějících aut, ale na druhou taky dostatečně blízko pro potenciální návštěvníky, kteří neváhají udělat rychlou odbočku z hlavní cesty. Zajížďka je to skutečně jen kratičká a věřte, že času stráveného v městečku se zhruba sedmi tisíci obyvateli a v jeho blízkém okolí rozhodně nebudete litovat. Stojí za to ubrat plyn a dálniční stres vyměnit za prohlídku míst, kde se psala evropská historie.
A vezměme to rovnou od nejslavnějšího turistického cíle Slavkova a jeho blízkého okolí. K Mohyle míru si totiž každoročně najdou cestu desetitisíce českých i zahraničních návštěvníků.
Mohyla míru si na otevření musela počkat až po válce
První mírový památník v Evropě byl postaven mezi lety 1910 a 1912 na Prackém kopci na počest obětí bitvy tří císařů, k níž došlo 2. 12. 1805. Na slavkovských pláních tehdy v řeži mezi vojsky francouzského císaře Napoleona Bonaparta, rakouského císaře Františka I. a ruského cara Alexandra I. padlo nebo bylo zraněno na 39 tisíc mužů.
Iniciátorem „místa světla“ a mementa válek byl vlastenecký brněnský kněz a pedagog Alois Slovák, jehož ideje se po architektonické stránce chopil významný český architekt Josef Fanta. Slavnostnímu otevření Mohyly míru plánovanému na rok 1914 paradoxně zabránilo vypuknutí první světové války. Proběhlo proto až roku 1923.
Čtyřboký komolý jehlan upomínající na staroslovanskou mohylu je z lomového kamene a vypíná se do výšky více než 26 metrů. Nad ním se tyčí ještě desetimetrový měděný starokřesťanský kříž spočívající na zeměkouli. Podobu památníku doplňuje řada symbolických sochařských a dekorativních prvků a jeho interiér tvoří čtvercová kaple s oltářem z mramoru. Pod její podlahou jsou uloženy ostatky nalezené na bojišti. Specialitou kaple je její diagonální akustika. Díky zaklenutí je šepot v jednom rohu slyšet v protilehlém rohu ve stejné hlasitosti. Podobná „whisper gallery“ je i v londýnské katedrále svatého Pavla.
Nemusí však zůstat jen u návštěvy samotného památníku, který každoročně na přelomu listopadu a prosince hostí pietní akt k uctění padlých jako vyvrcholení vzpomínkových akcí k výročí bitvy. Zájemci o detailnější vhled do historie mohou zavítat do nedávno renovovaného muzejního objektu s netradičně pojatou multimediální expozicí věnovanou bitvě tří císařů. Byla otevřena při příležitosti 200. výročí krvavých bojů a je pojatá jako příběh, začínající Francouzskou revolucí a vrcholící památným setkáním císařů Napoleona a Františka po bitvě u Spáleného mlýna. Kromě řady názorných dobových exponátů jsou důležitou součástí výstavy interaktivní a audiovizuální prvky.
Slavkovský zámek? Ideální pro rodinné výlety i svatby
Kdo by to chtěl už po prohlídce věhlasné Mohyly míru otočit domů nebo zpátky na dálnici, udělal by velkou chybu. Památkové skvosty, ale také atraktivní volnočasové aktivity vás totiž čekají i v samotném Slavkově.
Centru města vévodí zámek, který se řadí k nejmohutnějším barokním zámkům a současně k nejstarším dochovaným panským sídlům na Moravě. Ke slavkovské dominantě přiléhá i více než patnáctihektarový zámecký park s několika bazény a sochařskou výzdobou Giovanni Giulianiho. Historii monumentálního objektu psal především rod Kouniců, ovšem jeho základy jsou spjaty s Řádem německých rytířů. Na místě dnešního zámku postavili ve 13. století pozdně románskou řádovou komendu, která byla později upravena na tvrz. Kounicové získali slavkovské panství v roce 1506 a ve druhé polovině 16. století nechali tvrz přestavět na dvoukřídlý renesanční zámek.
Návštěvníci mohou vybírat ze čtyř prohlídkových okruhů. Mohou si projít historické sály v nejstarším křídle zámku, zdobeném nástropními freskami a část jižního křídla, nebo historické salónky, tedy menší místnosti, které jsou vybavené stylově od renesance po empír. Počítá se s návštěvami celých rodin, proto je v nabídce také speciální trasa pro malé návštěvníky nazvaná Šifra pana knížete. Děti se mohou na prohlídku převléct do kostýmu a vžít se do role vyšetřovatelů záhady na zámku. Hravou a atraktivní formou se dozvědí něco z historie místa a řeší zajímavé úkoly s pracovními listy. Na děti se ostatně pamatuje i se speciálními programy pro školy. Samostatným okruhem je podzemí zámku, kde se lze dozvědět podrobnosti o vykonávání „práva útrpného na Slavkovsku“.
Slavkovský zámek ale není jen klasickou památkou, která svou atraktivitu čerpá výhradně z prohlídek historických prostor. Je živým společenským a kulturním centrem. Konají se zde desítky akcí různého zaměření – od koncertů, divadelních představení a výstav přes jarmarky a gastronomické přehlídky až po setkání fanoušků historie. Navíc se v posledních letech stal častým a vyhledávaným cílem svatebčanů. Zájemci o svatební obřady si mohou vybrat místo pro svatební obřad v některém z reprezentativních sálů zámku nebo k obřadu využít zámecký park se stylovým svatebním altánkem.
V renesanční radnici bývala i nálevna
V tak komorním městečku, jakým je Slavkov, není nikam daleko, vše je od sebe jen pár minut pozvolnou chůzí. Jste-li u zámku, k dalším pamětihodnostem je to, co by kamenem dohodil. Hned naproti zámku nemůžete přehlédnout další příklad pozdně barokní architektury – farní chrám Vzkříšení Páně. Stavbu jednolodního kostela si objednal Václav Antonín Kounic. Probíhala v letech 1786-1789, ale byla poněkud náročnější, protože v místech, kde chrám stojí, bývaly bažiny. Proto je vybudován na dřevěných pilotech. Zvláštností kostela, jehož interiér je vzácnou památkou klasicistního stavitelství, jsou tři kazatelny. Původně se totiž uvažovalo, že bude sloužit více konfesím. Na věži kostela je několik zvonů. Mezi nejstarší patří sv. Jan z roku 1762 a Maria z roku 1776.
Pokud se od zámku vydáte na druhou stranu, budete procházet přes malebné Palackého náměstí, jemuž dominuje renesanční Panský dům. Stavba s gotickým jádrem, později barokně a klasicistně upravená, je prakticky nejstarší stavbou ve městě. V budově bývala ještě v 19. století nálevna, byt hostinského, policejní strážnice nebo šatlava, jejíž okénko s mřížemi je dodnes vidět z boční ulice. Zasedalo tu obecní zastupitelstvo, byla zde uložena obecní pokladna a archiv. V současnosti je sídlem městského úřadu. Zajímavostí je bezpochyby i městský znak nad hlavním vstupem, který městu udělil 1. července 1416 král Václav IV. Je nejstarším městským znakovým privilegiem v České republice.
Necelých čtyři sta metrů od Palackého náměstí s radnicí se mezi domy ukrývá další důkaz popularity baroka v našich zemích – byť je to důkaz nevelký, o to však výraznější. Boží muka sv. Vendelína vznikla kolem roku 1740 a jsou mistrovským dílem vrcholného barokního stavitelství. Drobná stavba je nejen připomínkou založení rodu Kaunitz-Rietberg, ale také stojí na původní hranici města.
Městské hradby byly vysoké sedm metrů
Historie města Slavkova je však samozřejmě mnohem starší, než by mohly napovídat honosné barokní památky. První písemný záznam o městě pochází z roku 1237. Na počátku 13. století zde vystavěl Řád německých rytířů baštu, jejíž zbytky lze ještě dnes najít v podzemí slavkovského zámku. I pozůstatky této dávnější historie je možné ve Slavkově spatřit. Hned na několika místech se totiž dochovaly fragmenty městského hradebního systému ze 14. a 15. století. Opevnění tvořily jednoduché kamenné zdi o výšce asi sedm metrů, doplněné ochozem se štěrbinovitými střílnami, a také čtyři brány. Až na několik částí hradby zanikly. Přesto jejich zhruba čtyři metry vysoké zbytky bohatě vypovídají o stavitelském umu našich předků.
Ve Slavkově také ještě do druhé světové války žila početná židovská komunita. Z původních bezmála osmdesáti domů židovské čtvrti se dochovalo 36 budov. Nejvýrazněji však na někdejší přítomnost Hebrejců upomíná synagoga z poloviny 19. století, jejíž interiér zlikvidovali nacisté za druhé světové války. Po válce budova sloužila jako skladiště. Teprve na konci 90. let, kdy se již vrátila do majetku židovské obce, se dočkala kompletní rekonstrukce. Severně za městem je také židovský hřbitov se zhruba 300 náhrobky a novým památníkem vyvrácené židovské komunity.
Kaplička sloužila Francouzům jako pozorovatelna
Nedaleko židovského hřbitova lze u sochy sv. Jana Nepomuckého nastoupit na křížovou cestu, která vede ke kapli sv. Urbana. Každé ze 14 zastavení se znázorněním utrpení Ježíše Krista připomíná drobná sakrální stavba připomínající boží muka. Zatímco křížová cesta vznikla díky dobrovolníkům a donátorům teprve nedávno (2012), původní kaple svatého Urbana stála na kopečku již od roku 1712. Jméno papeže Urbana – patrona vinařů, sadařů a zahradníků – nese kaplička proto, že svahy byly ještě na konci 19. století pokryty vinohrady.
Před památnou bitvou v roce 1805 sloužila jako strážnice pro francouzské vojáky, kteří zde pozorovali postup spojenecké rusko-rakouské armády táhnoucí od Olomouce k Brnu. Objekt využívali jako skladiště a stáj. Odtud byla také 28. 11. 1805 vypálena varovná dělová rána zvěstující slavkovské posádce nepřátelský postup k Brnu a na Bučovice. Za pobytu Francouzů byl objekt poškozen a v roce 1816 zbořen. V letech 1858-1861 byla na starých základech z darů občanů vystavěna kaple nová.
Zážitky z památek vstřebejte při golfu nebo v pivovaru
Strávit ale celý den jen prohlídkami památek by jistě bylo vyčerpávající a například pro děti ne úplně lákavé. Věřte ale, že Slavkov může nabídnout bohatý program pro celé rodiny, a to i na několik dnů. Co třeba koupaliště? Ano, to ve Slavkově je. A jeho výbava? Padesátimetrový bazén pro plavce, bazén pro neplavce, dětský bazén, beach volejbalové kurty nebo hřiště pro plážovou házenou nebo plážový fotbal. A což takhle pro pány i dámy golf? Ano, ve Slavkově je jedno z nejlepších golfových hřišť v České republice – Austerlitz Golf Resort! Patří k těm obtížnějším se zajímavými přírodními překážkami, hlubokými bankry a uměle vybudovanými vodními plochami. A ty výhledy do krajiny – ty jsou impozantní a nezapomenutelné. Golfistům je k dispozici hotel s dvoulůžkovými pokoji, bungalovy i apartmány a s restaurací. Její skvělé zázemí využívá i likérka Metelka pro prestižní soutěž mladých barmanů Metelka Cup, která se koná vždy v listopadu.
Není toho rozhodně málo, co může Slavkov u Brna nabídnout. Nedivili bychom se, kdybyste se po procházce městem cítili vyprahlí. I pro tyto situace však máme řešení. Žízeň můžete uhasit ve Slavkovském pivovaru, který navazuje na místní mnohaletou pivovarnickou tradici. Dnešní pivovar vznikl v roce 2012 na místě bývalého panského pivovaru. V sudech, které tu plní, najdete nejčastěji spodně kvašená piva, ale nebojí ani experimentovat a kromě obligátních piv typu ALE vypouští pravidelně na trh sezónní speciály.
Zdroj: www.slavkovak.cz volnočasový portál města Slavkov u Brna
