Značka Metelka oslavila v roce 2024 devadesátku! Naše tradiční rodinná likérka si připomíná, že v roce 1934 se tehdy 32letý Antonín Metelka rozhodl, že už hostům své vyškovské hospody nebude nabízet jenom cizí destiláty, nýbrž zkusí rozlévat i vlastní nápoje. Se synem Bohumilem se pustili do výroby tehdy populárních značek. A ono jim to šlo – a jak!
Nejdřív jen pro potřebu rodinného hostince, ale později i po celé jižní Moravě jste si mohli dát třeba jejich Režnou, Rum nebo Griotku. V roce 1937 přišli se specialitou – bylinným likérem HUBERTUS, jehož originální recepturu vymysleli na zakázku pro členy místního mysliveckého spolku. Metelkův HUBERTUS se pak proslavil široko daleko. A pokračovatel v rodinné tradici Milan Metelka věří, že stejnou budoucnost má i jeho nový HUBERTUS, který navazuje na odkaz předchůdců.
Zdokonalování receptury byla téměř posedlost
„Za první republiky byl HUBERTUS něco, jako je dnes fernet. Všeobecně známý bylinkový likér, jehož receptura se ale v nadsázce lišila v každé vesnici. Takže svou vlastní měl i můj děda. Její přesné složení se nedochovalo, v rodině se tradují jen střípky a jak zhruba chutnal,“ přiznává Milan Metelka. O co tajemnější je historie likéru v rodině Metelkových, o to silněji je pokračovatel tradice k této legendě poután. „Těžko se vzdávám odkazu předků. Chci stále navázat na předválečný likér. Jsem totiž přesvědčený, že je to naprosto výjimečný nápoj a má trvalou hodnotu, která nepodléhá módním vlnám,“ věří.
HUBERTUS prolíná celým jeho likérnickým životem. „Začal jsem se mu věnovat už někdy v druhé polovině devadesátých let. Stále jsem ho měnil, vracel jsem se k němu. V receptuře se vždy odrážely mé aktuální zkušenosti, které jsem v průběhu času získával. Nebylo to snad proto, že bych s ním byl hrubě nespokojený, spíš jsem likér stále obohacoval, doplňoval, precizoval a odrážel se v tom můj osobní i profesní posun. Kdyby byl někdo schopen vývoj jeho chuti beletristicky popsat nebo namalovat jako obraz, byl by to vlastně můj portrét a likérnický životopis,“ konstatuje.
Od složitosti k jednoduchosti
Nejdřív tak vznikl oblíbený ST. HUBERT’S LIQUEUR. „Receptura vycházela z macerátu mnoha bylin a koření, směsí ovocných šťáv a destilátů. Výrazně ve výsledné chuti zaznívá levandule, andělika lékařská, skořice, zázvor, anýz a směs citrusových plodů,“ nechává nahlédnout do zákulisí přípravy nápojů. Z úcty k rodinné tradici, ale také z až paličaté touhy po dokonalosti se rozhodl pro změnu, a to přesto, že ST. HUBERT’S LIQUEUR byl úspěšný produkt. „Poznal jsem, že příklon k přílišné složitosti je na škodu. Nebyla to ideální cesta. Dnes už vím, že například obsah cukru a vyvážené množství jedné ingredience je pro výsledek mnohem důležitější, než použít padesát druhů bylin,“ zdůrazňuje.
„Pracoval jsem tehdy hodně s anýzem a fenyklem, tedy bylinkami s podobným senzorickým dojmem, ale intuitivně jsem cítil, že to není úplně ono. A pak jsem tak trochu náhodou objevil kmínový destilát. A říkal jsem si: Ano, to je přesně to, co jsem hledal, ta chuť, kterou se můj HUBERTUS ozvláštní a může být díky ní výjimečný,“ vypráví příběh profesionální neústupnosti, která vedla k restartu značky HUBERTUS. Nejde sice o radikální změnu receptury, ale její tvůrce je nyní s výsledkem spokojenější a současně je přesvědčený, že nový HUBERTUS více odpovídá preferencím současného zákazníka. „Snížili jsme vydatnost bylinného macerátu, recepturu vylepšili o kmínový destilát a ještě jedna věc – nápoj je stařený v dubových sudech po sherry. To dodává likéru na vůni i lahodné chuti,“ popisuje Milan Metelka novinky obnovené značky HUBERTUS. Bude se mu dařit v konkurenci dalších bylinných likérů? „HUBERTUS byl a stále je nenapodobitelný originál. Jsem si jistý, že naši zákazníci originalitu oceňují a že to nejsou konzervativní konzumenti, kteří zatvrzele lpí na stereotypech, ať už ve výběru likérů, nebo obecně v životě,“ zdůrazňuje.
Usmívá se i jelen na etiketě
Upravená není jen receptura nápoje, ale také podoba produktu. Jiná, tvarově prostší, je láhev, graficky i barevně jednodušší je etiketa, prostě celkově je zřejmé, že design se řídí touhou po střízlivosti, jednoduchosti a lehce zapamatovatelné čistotě. Obdobnou cestou se ostatně vydává i nápoj samotný. „Rozhodli jsme se s respektem navázat na etiketu ze třicátých let minulého století a práci předků jsme po téměř sto letech přizpůsobili současnosti. Původní jelen nám přitom byl vzorem a velkou inspirací. Pozměnili jsme jen pár drobností. Místo láhve jsme jelenovi přidali věneček z bylin jako svatozář a do mordy ležérní květinu. A protože jsme při výrobě tohoto originálního bylinného likéru vždy pozitivní a likér sám má samozřejmě pozitivní a radostné účinky, ani jelen nemůže zůstat zachmuřený, doplnili jsme mu pěkný úsměv,“ komentuje grafický designér Jan Herynek.
