Že jsou Metelkovy likéry určeny k přímé konzumace je jasné. Že jsou vhodné a osvědčené i jako kulinářská přísada se jednak logicky nabízí, jednak jsme se to už několikrát v minulosti snažili dokázat publikováním receptů na přípravu různých dezertů. Pečení si ale nechejte na zimu, blíží se léto a k tomuto období a teplotám patří něco chladivého a osvěžujícího. Připravte si domácí zmrzlinu! Jasně, ovocná nebo smetanová je skvělá i sama o sobě, ale když jim dodáte šmrnc trochou Metelkova krémového likéru nebo rumu, získáte si srdce fanoušků i odpůrců této letní pochoutky.
Domácí zmrzlinu si můžete přizpůsobit svému chuťovému gustu a hlavně víte, co obsahuje – žádná chemie, žádná neznámá „éčka“. Její příprava ani není složitá, jak by se mohlo zdát. A když vám někdo bude tvrdit, že bez zmrzlinovače to nejde, nevěřte mu. Strojek práci usnadní, ale není vždy nutně potřeba. Stačí jedna velká nerezová mísa, která se vejde do mrazáku, a trpělivost. V konečné fázi je totiž nutné zmrzlinu alespoň jednou za 30 minut pořádně promíchat, aby se v ní nevytvořily krystalky vody a zůstala krásně jemná a krémová.
Přestože alkohol zamrzá až při -40°C, v rozumném množství jej lze jako ingredienci zmrzliny využít. Pokud si chcete udělat vlastní zmrzlinu, s alkoholovou přísadou to nepřežeňte, mohla by mít pro váš výrobek podobné účinky jako Fridex. Na druhou stranu, vaše domácí zmrzlinové krémy, uchovávané v mrazicím boxu, mohou díky alkoholu zůstat krémové a vláčné delší dobu. Alkohol každopádně přidávejte těsně před tím, než zmrzlinu dáte do mrazáku nebo zmrzlinovače.
Jakkoliv se může zdát, že zmrzlina je vynález moderní doby, její historie je velmi dlouhá. Existují doklady, že sněhem chlazené ovocné šťávy popíjeli už faraonové ve starém Egyptě. Doklady o této formě osvěžení existují i ze starověkého Řecka. Nejbohatší Řekové si údajně nechávali donášet sníh přímo z vrcholu posvátné hory Olymp. Alexandr Veliký si sníh vylepšoval směsí čerstvého ovoce, medem i vínem a ledovým občerstvením nepohrdl ani nejslavnější lékař starověku Hippokrates. Letní pochoutku v podobě blízké dnešní zmrzlině, tedy připravovanou z vody a mléka, znali i v Mongolsku a v Číně.
Recepty na takto vyrobenou zmrzlinu měl ve 13. století přivézt do Evropy cestovatel Marco Polo. Zmrzlinu servíroval hostům svých opulentních hostin francouzský král Ludvík XIV. nebo anglický král Karel II. Mezi prostý lid se však tato lahůdka dostala až mnohem později. Zásluhu na tom mají Američané, kde byl v roce 1846 patentovaný ruční výrobník zmrzliny, schopný provozu v obyčejné rodině. Ve Spojených státech se pak v roce 1904 poprvé objevil oplatkový kornoutek, s nímž přišel italský přistěhovalec Marcioni. Do ulic se tak mohli rozjet první zmrzlináři. Za domovinu zmrzliny je přesto považována Itálie. I u nás se prvním zmrzlinářům podle toho říkalo gelatiéři.
