Čtvrtý rok pracuje v akciové společnosti Metelka IVA JANIŠOVÁ. Původně se zabývala elektronikou, dnes je ale šéfkou stáčírny a denně diriguje koncert sedmi lidí a čtyř tisíc lahví za směnu.
„Ten počet lahví je orientační, protože záleží na tom, jestli jedeme půllitrové, sedmičkové nebo litrovky,“ vysvětluje vedoucí směny.
Jednou se jede vaječňák, podruhé rum. „Stáčíme podle toho, jak jsou nachystané objednávky. Někdy je to ale hodně sezónní záležitost. Třeba přes Velikonoce nebo Vánoce. To musíme někdy zařadit i druhou směnu. Plán máme týden dopředu, abychom taky nemuseli moc měnit značky. Zkrátka jedeme podle toho, co se žádá,“ popisuje expediční provoz likérky Iva Janišová.
Takže nemáte třeba dva tři druhy za směnu? „Teď už ne, snažíme se o to, abychom to museli co nejméně přehazovat.“ Důvod je prozaický – pokaždé se musí nachystat a seřídit stroje, vše kompletně vyčistit. Ke slovu přijde proplach, mytí, nastavení linky, jiné kapsle, jiné etikety…
Musíte i ochutnávat? „Musíme ochutnávat nejen to, co stáčíme, ale i vodu. Musíme vědět, jestli skutečně jede to, co je na etiketě, aby v lahvi nebyla jiná náplň, než co stojí na etiketě, a že třeba ve vodě nezbyly nějaké soli.“
Když se zeptáte, co jí nejvíc chutná, chvíli rozmýšlí, chvíli kličkuje a pak z ní vypadne: slaný karamel. „Je to taková zvláštní nová chuť,“ zdůvodňuje.
Osmapadesátiletá rodačka ze Vsetína se původně zabývala elektronikou. Dělala ovládací panely, letovala. Pak se ale musela postarat o maminku a z pracovního cyklu vypadla. Před čtyřmi lety potkala kamarádku, která jí doporučila místo u Metelků. A nelituje. „Jezdíme s holkama tři autem. Střídáme se,“ popisuje své dojíždění do Vizovic.
Iva Janišová po práci nejraději relaxuje, ale navíc je i šipkařka. Trefa do černého, to je její! A sama se považuje za veselého, družného člověka. „Ráda chodím na končiny po fašankách,“ svěřuje se.
