Je vyučená šička a pracovala i v kravíně. V likérkách ale našla úplně jinou pracovní pozici. „Mě to baví,“ řekla skromně, a přitom jaksi samozřejmě LUDMILA FRÝDLOVÁ, když mluvila o tom, jaké to je jezdit po fabrice s vysokozdvižným vozíkem. „Jezdila jsem s vozíkem u Rudolfa Jelínka. Pak jsem ale změnila práci a tady jsem se dostala přes kamarádku,“ popsala svou anabázi, jak přišla k Metelkům. Dnes vozí sklo i kubíkové kontejnery z daňového skladu.
K vysokozdvižnému vozíku se dostala ze stáčírny, známý ji vzal do autodopravy. „Jezdí to na plyn, ale jsou i elektrické a ty nejstarší byly s normálním spalovacím motorem,“ popsala a přiznala, že umí jezdit i s traktorem.
Ludmila Frýdlová už ochutnala všechny produkty, které se v likérce vyrábějí. Dokonce i nejnovější Hubertus. „Je dobrý, takový bylinkový. Vyhovuje mi, že není tak sladký,“ zhodnotila. Ochutnávat může samozřejmě až po pracovní době. Co ale především ocenila ve společnosti Metelka, je dobrá parta. Nevadí ji práce na druhé směně, když je to kolem Velikonoc nebo Vánoc potřeba. A na Vánoce dostane i dárkový balíček s rumy. „Ten kávový je dobrý,“ podotkla.
U Metelků má zatím za sebou sedmiletou zkušenost. „Je to tady všechno takové mladé. Já jsem tady nejstarší, ale už to měnit nebudu. Už to tady vydržím až do důchodu,“ směje se. A její parťáci věří, že tomu tak skutečně bude.
