Emil Dynybyl, zakladatel slavné likérky, se narodil 21. 11. 1897 v Kostelních Střimelicích nedaleko Benešova. Otec Bohumil Dynybyl byl kovářem, matka Marie byla rozená Hrušová. Rodina se po roce 1900 přestěhovala na pražský Žižkov, kde se Emil vyučil obchodním příručím. Po návratu z první světové války si v roce 1918 zřídil v Chelčického ulici na Žižkově menší výrobnu likérů. Vyráběl lihoviny tzv. studenou cestou, destilační zařízení neměl. Sortiment tvořily tuzemský rum, griotka, curacao a další likéry. Firma byla do obchodního rejstříku zapsána pod názvem „Průmysl lihových nápojů Verda Stelo Emil Dynybyl, Chelčického 25-27, Praha XI“. Emil jako nadšený vyznavač esperanta vložil do názvu firmy sousloví „verda stelo“, což v esperantu znamená „zelená hvězda“. V roce 1926 se Emil Dynybyl oženil a v roce 1927 se mu narodila dcera.
Dynybyl se zasloužil o rozvoj barmanské kultury v prvorepublikovém Československu. V říjnu 1927 se podílel na spolupořádání barmanské soutěže v baru paláce Luxor na Václavském náměstí, což byla teprve druhá podobná soutěž konaná v Evropě.
Firma používala na etiketách a firemních materiálech logo „3y“, převzaté ze jména zakladatele – viz vyobrazené etikety. Prodej lihovin trvale rostl a sortiment zahrnoval více než
20 druhů.
V roce 1941 Dynybyl koupil v Říčanech bývalý průmyslový závod na výrobu obuvnických kopyt firmy Lehovec a přeměnil jej na ovocný lihovar. V září 1941 byla zahájena první palírenská sezona. Surovinovou základnou bylo ovoce od zemědělců v okolí Říčan a k areálu firmy patřil i rozsáhlý sad. Zřízením pálenice rozšířil Dynybyl sortiment o ovocné destiláty – viz vyobrazené etikety. Výroba lihovin byla rozšiřována i ve válečných letech díky nápadu Emila Dynybyla vyrábět líh z pýru. V Protektorátu Čechy a Morava byly přísně limitovány suroviny pro výrobu lihu. Rostlina pýr mezi ně nepatřila. Je známa jeho množící schopnost, kdy z 10 cm oddenku pýru vyroste během roku až 18 metrů kořenů. Pýr obsahuje zkvasitelné glykosidy a lze z něj vyrobit líh. Tento nadbilanční líh pak sloužil k rozříření výroby lihovin.
Emil Dynybyl byl jedním z prvních aviatiků v regionu a na dvoře říčanského lihovaru měl hangár na svůj aeroplán.
Po válce firma velmi dobře prosperovala – jak výroba v Chelčického ulici, tak i palírna v Říčanech. Až přišel rok 1948. Vyhláškou ministryně výživy ze dne 21. 6. 1948 č. 1232, částka 123 Ú. l. bylo znárodněno 106 likérek a mezi nimi pod číslem 77 také „Průmysl lihových nápojů – Verda Stelo – Emil Dynybyl, Praha XI, č. p. 881-882, Chelčického ulice č. 25. Na firmu byla uvalena národní správa. Emil Dynybyl krádež své firmy neunesl a dne 19. srpna 1948 zemřel na infarkt.
V roce 1952 byla firma Dynybyl vymazána z obchodního rejstříku, provozovna v Chelčického ulici zanikla. Palírna a likérka Říčany se stala součástí Spojených pražských lihovarů, začleněných do koncernu Konzervárny a lihovary Praha. Od 50. let vyráběla říčanská likérka celou škálu lihovin studenou cestou i destiláty z místního lihovaru. Pro ilustraci: v roce 1970 se vyrábělo na 2,5 milionu lahví lihovin. Tento stav trval až do roku 1989.
V roce 1989 se z Kanady navrátila dcera Emila Dynybyla, paní Dittrichová a podnik jí byl navrácen. Rodina řídila firmu téměř 10 let, ale v roce 1999 neodolala lukrativní nabídce švédské státní společnosti Vin a Sprit (výrobce Absolut vodky) na odkup společnosti. Paní Dittrichová firmu prodala a rodina se vrátila zpět do Kanady.
Protože výsledky prodeje firmu Vin a Sprit AB neuspokojovaly, prodala švédská společnost v roce 2005 veškeré ochranné známky a výrobní zařízení společnosti Bohemia Sekt, a.s., Starý Plzenec. Ta přesunula výrobu do svého závodu Víno Mikulov a podstatně zúžila sortiment na nejznámější značky – Dynybyl gin a Pražskou vodku. Po necelém desetiletí společnost Bohemia Sekt prodala značky a zařízení společnosti Stock Spirits Group. Značky Dynybyl a Pražská vodka jsou nyní vyráběny ve Stock Plzeň-Božkov.
Text a obrázky: Vladimír Steiner
