Když se na přelomu 19. a 20. století zrodila secese, přinesla do světa umění neotřelý pohled na krásu a funkčnost. Tento styl, známý svými elegantními liniemi a inspirací přírodou, však čerpal i z hlubokých kulturních kořenů. Na Moravě, regionu s bohatou folklorní tradicí, se právě ornament stal klíčovým mostem mezi lidovým uměním a moderními trendy secese. Zrodil se tak jedinečný vizuální jazyk, který vynikal harmonií mezi minulostí a budoucností.
Barevný svět folklorního ornamentu
Moravský folklorní ornament byl víc než jen zdobný prvek. Na krojích, keramice nebo dřevěných výrobcích nesly stylizované květinové, zvířecí a geometrické motivy často hluboké duchovní a symbolické poselství. Například červená růže na ženském kroji symbolizovala mládí a vášeň, zatímco modrý zvonek odkazoval na věrnost a klid. Tyto vzory měly vždy úzký vztah k přírodě, odrážely její cykly a barvy, a staly se tak nedílnou součástí identity regionu.
Ornamenty nebyly jen estetickou záležitostí, ale často se spojovaly s ochranou proti zlým silám či přinášely štěstí. Tento aspekt přešel i do secesního umění, kde se motivy zjednodušily, ale jejich podstata zůstala zachována.
Kouzlo secese: Dialog mezi tradicí a inovací
Secese přinesla nový pohled na dekorativnost – snažila se o propojení estetiky a funkce, kdy každý detail měl své místo a smysl. Na Moravě byl folklor přirozeným zdrojem inspirace, protože nabízel bohaté spektrum motivů a technik, které mohly být stylizovány a převedeny do moderního designu.
Dušan Jurkovič, jedna z nejvýznamnějších osobností moravské secese, je ukázkovým příkladem této symbiózy. Ve svých návrzích budov, například na Pustevnách nebo v Luhačovicích, využíval stylizované květinové ornamenty, vyřezávané dřevěné detaily a barevné motivy, které připomínaly lidové kroje a malby. Jurkovič dokázal propojit tradiční techniky s moderním architektonickým výrazem tak, že jeho stavby dodnes fascinují svou jedinečností.
Užité umění: Ornament v každodenním životě
Inspirace folklorními vzory se projevila i v oblasti užitého umění, zejména v keramice, textilu a kovových předmětech. Lidová malírna v Telči hrála klíčovou roli v přenesení ornamentů z lidových výšivek na keramické výrobky. Stylizované květy či geometrické vzory zdobily mísy, vázy a talíře, které se staly oblíbenými jak v domácnostech, tak mezi sběrateli umění.
Dalším významným příkladem je činnost gobelínových škol ve Valašském Meziříčí, kde se tradiční motivy přetvářely do tapisérií zdobících secesní interiéry. Tyto textilie kombinovaly lidové ornamenty s geometrickými vzory, což vytvářelo působivou estetiku propojující staré a nové.
Folklor v obrazech: Joža Uprka a jeho odkaz
Malíř Joža Uprka přinesl moravský folklor na plátno a zpřístupnil jej širšímu publiku. Ve svých dílech, jako je „Pouť na Svatém Antonínku“, zachytil tradiční oděvy, ornamentální výšivky a slavnosti s neobyčejnou živostí. Uprkovy obrazy nejenže dokumentují lidové umění své doby, ale také ukazují, jak se jeho estetika stala součástí secesního výrazu.
Joža Uprka ale nebyl jediný výtvarný umělec, který se k moravskému folkloru, ornamentu a lidové tradici ve svém díle hlásil. Vedle něj se moravským folklorem a ornamentikou zabývalo několik dalších umělců.
Například obrazy malíře a ilustrátora Antoše Frolky zachycují každodenní práci i slavnostní okamžiky v tradičních krojích na Slovácku a Valašsku. Folklorní motivy z Moravy často maloval i autor ilustrací k Lišce Bystroušce Rudolfa Těsnohlídka – Stanislav Lolek. Ornamentika a lidová kultura výrazně inspirovala také grafika a výtvarníka Františka Kyselu nebo Jano Köhlera, tvůrce dekorativních maleb a sgrafit s folklorními motivy, která zdobí řadu veřejných budov na Moravě.
Všichni tito umělci byli v různé míře ovlivněni moravským folklorem, lidovým uměním a ornamentikou, přičemž mnozí z nich byli spojeni s výtvarným hnutím kolem Joži Uprky a usilovali o zachycení autentické atmosféry moravského venkova.
Moravská secese: Jedinečný odkaz
Transformace folklorního ornamentu do moderního umění na Moravě zanechala hluboký otisk. Spojením tradičních motivů s principy secese vznikla díla, která nejen zdobila, ale také vyprávěla příběhy. Tento přístup si získal uznání v českých zemích, ale i za jejich hranicemi.
Dnes moravská secese zůstává inspirací pro designéry, architekty i umělce, kteří hledají způsob, jak propojit minulost s přítomností. Její odkaz žije dál, ať už v historických stavbách, sbírkách užitého umění, nebo moderních interpretacích folkloru.
