Protiklady se přitahují. Není snad v kulinářském světě pádnějšího důkazu tohoto rčení, než je chuť slaného karamelu. A tak jako samotná příchuť slaného karamelu dokládá, že mistři kuchařského řemesla jsou schopni ze spojení slaného a sladkého vykouzlit exkluzivní pokrm, je další z řady Metelkových moravských likérů nesporný „corpus delicti“ usvědčující svého autora z umění využít tradiční a úspěšnou recepturu jako pevný základ a rozvinout ji v nečekaně moderní variaci. Slaný karamel se spolu s Moravským Vaječným Tradičním a Moravským Vaječným Kávovým stal třetím silným a dynamickým hlasem v Metelkově „moravské“ rodině a v harmonickém souzvuku teď společně naplňují slogan likérky „Vítejte na Moravě!“.
Proč se Milan Metelka rozhodl „moravskou“ rodinu rozšířit? „Receptura Moravského Vaječného Tradičního je ideálním základem pro různé další chuťové varianty. Vyzkoušeli jsme si to s kávovou příchutí a odezva byla natolik pozitivní, že jsme začali uvažovat, kam náš produkt posuneme příště,“ vysvětluje. „A uvědomili jsme si, že jak vaječný likér, tak jeho kávová ‚odrůda‘ jsou nápoje, které může veřejnost vnímat jako sváteční. Když se řekne vaječňák, okamžitě naskočí Velikonoce a Vánoce. Když mluvíme o kávovém likéru, vybaví se nejspíš nedělní rodinné posezení s babiččinou bábovkou. V obou případech jde tedy o něco konzervativního. Ne že bychom proti konzervativní rodinné pohodě něco měli, to vůbec ne, máme ji rádi, ale řekli jsme si, že náš likér může mít i temperamentnější, živější podobu,“ vypráví Milan Metelka.
Volba padla na slaný karamel. „Je to příchuť, která je ohromně přitažlivá. A přiznejme si, že i trochu návyková. Kdo jednou slaný karamel ochutnal, ví, o čem mluvím,“ směje se autor více než tisícovky receptur pro destilérky a likérky, nejen pro tu svou. Chuti slaného karamelu, která geniálně spojuje zdánlivé protiklady, je skutečně snadné propadnout, a to nejen při svátečních příležitostech, ale po celý rok. Lahodná harmonie sladkého a slaného vás prostě vyvede z labyrintu šedivých dnů na jaře, v létě, na podzim i v zimě. Stačí se vydat po cestičce z bílých krystalků soli důmyslně rozsypaných po karamelově tmavých chodbách.
Stejně jako v případě „sourozenců“ z moravské řady je i Moravský Slaný Karamel samozřejmě vhodný na přímou konzumaci, ale přímo fantasticky se hodí i na zmrzliny, dezerty a ovocné poháry. A podobně je na tom s expirací. „Jsou to tři roky. Ale i to je u likérů tohoto typu opravdu hodně. Děláme ho zatepla a máme dobrý a výkonný homogenizátor. Proto vydrží. Vše je navíc dobře pasterizované,“ ujišťuje výrobce. Ale pozor! Edice Moravského slaného karamelu je limitovaná. S jeho ochutnáním proto raději neotálejte. Vítejte na Moravě!
Kdo tu dobrotu vymyslel?!
Kuchaři a kulináři se snaží kombinovat slané a sladké snad od nepaměti, ale v případě slaného karamelu máme i konkrétnější představu o počátku jeho celosvětové slávy. Je spojen se jménem cukráře Henriho Le Rouxe z bretaňského Quiberonu. V roce 1977 vytvořil karamel s polosoleným máslem, do kterého přimíchal vlašské ořechy, lískové ořechy a drcené mandle. Svůj objev nazval »caramel au beurre salé«, tedy doslova karamel se slaným máslem, a i se zkratkou CBS si toto jméno i skvělou pochoutku nechal patentovat. V roce 1980 pak slaný karamel získal titul nejlepší cukrovinky Francie. Dnes najdeme tento slavný karamel v mnoha podobách: tvrdé nebo měkké karamelové bonbony, pomazánky, čokolády a dokonce i v mnoha průmyslových výrobcích (ledové tyčinky, briošky, dezertní krémy, popcorn, sušenky a dokonce i sirupy a kosmetika). Slaný karamel si prostě podmanil celý svět. Vyzkoušejte ten Metelkův a budete vědět proč… 🙂
