Vaječný likér těší a posiluje už od raného středověku

Mléko nebo smetana, vejce, cukr, koření a samozřejmě trochu něčeho ostřejšího. Kombinace ingrediencí, která je známá po celém světě. U nás ji nazýváme vaječný likér, vaječný koňak, ajrkoňak, vaječňák, ve světě sladkému nápoji charakteristické žluté barvy říkají eggnog nebo taky rompope a koquito.

Lahodný likér typické viskozity vyvolá v každém nějakou vzpomínku. Je to ozvěna našeho dětství, kdy jsme jej usrkávali u babičky a připadali si díky tomu dospěle, nebo připomínka sváteční atmosféry, protože vaječný likér bývá tradičním doplňkem vánočního nebo velikonočního menu. Nápoj, který často a rádi využívají i cukráři, má přitom bohatou historii.

Napil se prvního vaječného likéru Ludvík Svatý?
Kdo se domnívá, že vaječný likér vynalezly naše babičky, je od pravdy vzdálený mnoho století. Jeho původ totiž sahá až do raného středověku a je dokonce opředený legendami. Hlavní postavou těchto příběhů je francouzský král Ludvík IX. Francouzský (1214–1270), přezdívaný pro svou zbožnost Svatý. Jedna legenda tvrdí, že autorem nápoje je sám vladař. Trpěl prý nespavostí a během jedné z probdělých nocí vzešel z jeho experimentů v hradní kuchyni nápoj nazývaný lait de poule (kuřecí mléko), který je velmi blízký dnešnímu vaječnému likéru. Další legenda pak tvrdí, že Ludvík odmítl nápoj na smrtelné posteli s vysvětlením, že by porušil půst. Přes přitažlivost příběhu o královském původu ajrkoňaku musíme konstatovat, že místo jeho vzniku je nejisté. Pravděpodobnější než francouzská hradní kuchyně je zemědělská usedlost ve východní Anglii, kde již ve středověku rádi popíjeli nápoj s vejci a horkým mlékem, kterému byly přisuzovány posilující a regenerační účinky. V historických pramenech ze 13. století lze najít zmínku, že mniši pili kávu s vejci a fíky. Vejce se v Anglii taky přidávala do nápoje posset, k jehož přípravě se původně využívalo horké mléko s vínem nebo pivem a ochucené kořením. Posset, který byl tradičně podáván ve speciálním servisu se dvěma uchy, byl populární především mezi šlechtou, neboť mléko, vejce a sherry si mohli dovolit jen bohatí.

Vilém ze Saint-Pathus, Život a zázraky svatého Ludvíka – Svaté přijímání Ludvíka IX. Francouzského,
14. století (mezi lety 1330–1340), Francouzská národní knihovna

Eggnog – jeden ze symbolů amerických Vánoc
Odtud je už jen krůček k eggnogu (původně egg’n’grog, tedy vejce a grog), klasickému vaječnému likéru, který se vyrábí z mléka, smetany, cukru, šlehaných vajec, vaječných žloutků a alkoholu – brandy, rumu, whisky nebo bourbonu. Eggnog „exportovali“ Angličani přes Atlantik během 18. století a okamžitě si získal obrovskou popularitu. Fanoušky měl i v nejvyšších patrech americké společnosti – vlastní a slavný recept dokonce sepsal sám první prezident Spojených států amerických George Washington (1732–1799). Dodnes je eggnog neodmyslitelnou součástí vánočních svátků ve Spojených státech, Kanadě i Austrálii.

Jak Američané eggnog milují, dokládá i vánoční vzpoura kadetů ve slavném West Pointu, k níž došlo v roce 1826. Před Vánoci nově jmenovaný velitel Sylvanus Thayer zakázal konzumaci, nákup a skladování alkoholu v areálu akademie. Jeho rozkaz ale skupina kadetů neuposlechla a do areálu propašovali alkohol z nedalekých hospůdek. Výsledek bujaré noční oslavy byl dramatický. Opilí studenti zaútočili na důstojníky a strhla se bitka, která skončila zničením části kasáren a především nejpočetnějším vyloučením v historii akademie. Školu muselo nedobrovolně opustit devatenáct kadetů.


VAJEČNÝ LIKÉR VE SVĚTĚ
Jamajka – Koquito Při přípravě se používá rum a čerstvá kokosová šťáva nebo kokosové mléko.
Mexiko – Rompope Používá se mexická skořice a třtinový rum.
Francie – Lait de poule
Peru – Biblia con pisco Využívá se peruánská brandy s názvem pisco.
Německo – Eierpunsch Verze s bílým vínem, vejce, cukr, hřebíček, čaj, citronová nebo limetková šťáva a skořice.
Holandsko – Advocaat Smetanový nápoj s až pudinkovou viskozitou, pojmenovaný podle toho, že právníci musejí hodně mluvit a vajíčka působí blahodárně na hlasivky.
Kolumbie – Sabajón Dezert nebo nápoj, který se vyrábí ze žloutků, cukru a sladkého vína (obvykle je to Marsala).



Domácí, nebo kupovaný?
Moravský Vaječný Tradiční je jak od babičky
Vaječný likér má samozřejmě bohatou tradici také u nás. Vzhledem k jednoduchosti přípravy, ale také kvůli omezenému výběru v obchodech v době komunistické totality se vaječňák chystal po řadu generací především doma. Po roce 1989 se sice komerční nabídka rozšířila, ale stejně ajrkoňak patří spíše k nápojům, které stále vznikají podle zděděných rodinných postupů. „Nejlepších“, „nejjednodušších“ a „zaručeně domácích“ receptů na vaječný likér kolují po internetu stovky.

V domácí kuchyni se ale jen těžko dosahuje kvality zpracování i výsledné chuti, jakou umožňuje vybavení, zkušenosti a odborná erudice profesionálů. Důkazem je Moravský Vaječný Tradiční z likérky Metelka. Prostě i v tomto oboru platí staré známé „kdo umí, ten umí“. A Milan Metelka vaječňák opravdu umí. Svědčí o tom nejen reakce spokojených zákazníků, ale také vítězství Metelkova nápoje v přísném testu pořadu České televize Černé ovce, kde za sebou nechal dalších devět produktů konkurenčních firem.

Jak sám Milan Metelka zdůrazňuje, za finální recepturou jeho vaječňáku jsou hodiny a hodiny zkoušení. „Recepturu jsem sice vymyslel já, ale na základě důkladného prostudování mnoha rodinných receptů a jejich převedení do průmyslové výroby. Chtěl jsem, aby se po ochutnání lidé vrátili ve vzpomínkách do dětství, aby si mohli říct: ´Jo, to je chuť, jako když jsem byl malý a ochutnal jsem poprvé vaječňák u babičky.´ Protože já nakonec z našeho vaječňáku takový pocit mám,“ zdůraznil Metelka.

Jeho nápoj, který na vás z regálů obchodů svítí charakteristickou etiketou s barevným srdcem v moravském folklorním designu, se však od podomácku vyráběných ajrkoňaků odlišuje důležitou kvalitou. „Doma se vaječné likéry dělají hlavně za studena, my ho zahříváme a díky tomu jsou všechny chutě mnohem propojenější. Všechny naše mléčné likéry se ohřívají nad padesát stupňů, všechno se dělá za tepla. Máme zkušenost, že se díky tomu chutě spojí a výsledek je i voňavější. Udělat ale dobrý vaječný likér je opravu kumšt. Je tam hodně složek a aromatických látek,“ upozornil.

Metelkův Moravský Vaječný Tradiční je přitom založený na tradiční domácí výrobě z pravých vajec a tuzemáku. Tuzemák byl v lidových recepturách používán pro své nezaměnitelné aroma a originální chuť a taky samozřejmě pro jeho nízkou cenu a dostupnost. Některým receptům dodával ten pravý šmak výluh z pravého vanilkového lusku. A na tento významný detail pamatoval i Milan Metelka. Do svého Moravského Vaječného Tradičního přidává přírodní extrakt z vanilkových lusků Bourbon z ostrova Réunion. Co však jeho produkt zcela zásadně odlišuje od konkurence je skutečnost, že obsahuje 120 gramů vaječných žloutků na jeden litr. To prostě musíte ochutnat.